česky Deutsch English

Bez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovat

11.4.2019, Novinky z města Sokolova a okolí
Bez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovat

Transformace těžebních oblastí v České republice se neobejde bez razantní podpory státu a Evropské unie. Shodli se na tom účastníci konference Budoucnost, která se konala ve čtvrtek 11. dubna v Chodově. Zúčastnila se jí téměř stovka odborníků, zástupců evropského a českého parlamentu, ekonomů i představitelů kraje, měst a obcí. Účastníci konference deklarovali připravenost regionu na zahájení kompletní ekonomické transformace.

“Zásoby uhlí v našem regionu jsou nejméně na dalších dvacet let. Pokud kvůli ochraně životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů chceme zastavit těžbu dříve, musí jít o řízený proces. A ten bez aktivní pomoci státu nezvládneme,” upozornila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. S tím, že na těžbu uhlí je v současnosti v Karlovarském kraji přímo či nepřímo vázáno až 15 000 lidí, dalších více než 120 000 obyvatel kraje pak odebírá teplo z centrálních zdrojů spalujících hnědé uhlí. A plných 10 procent hrubého domácího produktu kraje je tvořeno právě uhelným průmyslem. 

Podle starosty města Chodov Patrika Pizingera Česká republika při řešení útlumu těžby a zpracování hnědého uhlí poněkud zaspala. “Ochrana klimatu je velmi důležitá, ale pokud řekneme a, musíme říci i b. Když odstavíme uhlí, reálně nám hrozí rychlý zánik tisíců pracovních míst. A zatímco třeba sousední německá vláda chce na restrukturalizaci a vytvoření nových pracovních míst v uhelných regionech uvolnit 40 miliard euro, plus další stovky milionů uvolní na řešení situace jednotlivé spolkové země, česká vláda zatím s žádným systémovým řešením pro náš kraj nepřišla,” uvedl chodovský starosta. 

Poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc upozornil, že vedle české vlády může v tomto ohledu sehrát klíčovou roli také Evropská unie. “V novém rozpočtovém období by od roku 2021 mělo z Evropských strukturálních a investičních fondů určených České republice směřovat více než 61 procent všech peněz právě do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. A velká část z nich by měla být, ve spojení s národními prostředky, využita právě na restrukturalizaci uhelných regionů. Z tohoto pohledu by pak Sokolovsko, jako nejmenší ze všech uhelných pánví, mohlo dobře posloužit jako pilotní projekt, na kterém by se odladilo následné řešení pro velké oblasti jako je mostecká pánev, nebo Ostrava,” konstatoval europoslanec Poc. 

Jak v Chodově zaznělo, za určitých okolností by se variantě rychlejšího odstavení uhelných elektráren, k jakému má dojít v západní Evropě, nebránili ani zdejší těžaři. Jak ale důrazně řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek, v takové situaci by chtěli jasné záruky ze strany státu i EU, že zajistí důslednou restrukturalizaci oblasti. “Je tady jasná odpovědnost za budoucnost mnoha tisíc obyvatel tohoto kraje a jejich rodin. A pokud stát chce, aby uhelný průmysl skončil, a má k tomu jakýkoliv důvod, já osobně zase chci od státu jasnou garanci, že se o tyto lidi dokáže postarat. A tím nemyslím podporu v nezaměstnanosti, ale nová pracovní místa v perspektivních oborech,” poznamenal Štěpánek. 

Nejen František Štěpánek, ale i další řečníci upozornili na největší současný problém, kterým jsou emisní povolenky. Respektive peníze zaplacené za emisní povolenky, které směřují do státního rozpočtu a do regionu se v podstatě nevracejí. I proto vznikla petiční akce usilující kromě jiného o to, aby se peníze vybrané na emisních povolenkách v příslušném regionu do tohoto regionu zase vracely. A pomohly tak v jeho restrukturalizaci po ukončení těžby. „Jen v loňském roce odvedla Sokolovská uhelná na emisních povolenkách kolem 1,1 miliardy korun. V letech 2018 až 2020 to bude zhruba osm miliard korun. Cena emisních povolenek se stále zvyšuje a bohužel se s nimi i spekuluje. To vše může vést ke kolapsu uhelných regionů a ohrožení ekonomické i sociální stability,“ uvedl Štěpánek. 

Europoslanec Pavel Poc podotkl, že emisní povolenky vznikly jako jeden z nástrojů v boji s klimatickými změnami. V Bruselu ale sílí hlasy, které volají po jejich zrušení, protože dochází k jejich zneužívání jako finančního nástroje. Poc rovněž kritizoval přístup ministerstva pro místní rozvoj v pomoci postiženým těžebním regionům. Jako příklad uvedl snahu ministerstva o vytvoření pouhých dvou oblastí, jichž by se týkala evropská podpora, namísto tří, navrhovaných EU. 

Účastníci konference Budoucnost v této souvislosti opakovaně poukázali na systémové řešení útlumu těžby a zpracování uhlí v sousedním Německu, kde ho dokonce řeší speciální zákon. V Chodově proto padl požadavek, aby stejný postup zvolil také český kabinet. V opačném případě účastníci konference vyzvali Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, aby se zákonodárné iniciativy chopily společně.

Bez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovatBez pomoci státu a EU nelze těžební oblasti transformovat

(pod, mel)